CIZOPASNÍCI

Vnitřní cizopasníci

Všichni živočichové - ryby, ptáci a savci, včetně psů I lidí - trpí červy a dalšími cizopasníky žijícími uvnitř jejich těl. Podle dr. Herberta R. Axelroda, rybího patologa, existují dva typy parazitů: soužijící a smrtící. Soužijící cizopasníci žijí se svým hostitelem v souladu (v symbióze), zatímco smrtící paraziti svého hostitele zabíjejí. Většina napadení červy se poměrně snadno kontroluje. Jestliže však červi nejsou pod kontrolou, oslabují hostitelského psa do té míry, že mu způsobí další zdravotní problémy, i když to nejsou paraziti smrtící. Nelze doporučit nic jiného, než psa pravidelně odčervovat - doporučuje se minimálně 2x do roka.

Škrkavky (toxocara canis)

Nejběžnější škrkavka napadající psy je Toxocara canis (škrkavka psí). Žije ve psím střevě a neustále klade vajíčka. Odhaduje se, že pes produkuje asi 150 g trusu denně (v závislosti na velikosti psa). V každém gramu výkalů bývá v průměru 10 000 - 12 000 vajíček škrkavek. Neexistuje místo, po kterém se pohybují psi, které by nebylo zamořeno těmito vajíčky. Největší nebezpečí škrkavek je, že mohou napadat také lidi! Proto je rozumné nechávat pravidelně dělat rozbor trusu psa.

Hlísti (ancylostoma caninum)

Ancylostoma caninum (měchovec psí), je oblý hlíst, velmi příbuzný měchovci lidskému (A. duodenale). Je nebezpečný lidem a kočkám. Tento hlíst má v ústech zub, kterým se přichycuje na střevní stěnu. Přemisťuje se až šestkrát denně a přitom zraňuje sliznici, takže ve stolici psa se objevuje krev. Tím pes také ztrácí spoustu krve, což má za následek chudokrevnost.
V Británii a jiných zemích mírného pásma se vyskytuje Uncinaria stenocephala (měchovec liščí), který žije u lišek a jen zřídka se objevuje u domácích mazlíčků nebo výstavních psů; může však být zjištěn u loveckých psů, parforzních smeček, dostihových chrtů a ovčáckých psů.
Měchovci se snadno odstraňují z organismu psů podáním některého z mnohých přípravků.

Tasemnice (echinococcus multilocularis)

Existuje celá spousta druhů tasemnic. Mnohé z nich mají jako mezihostitele blechu. Psi často blechu spolknou, a tak zahájí životní cyklus tasemnice. Lidé se ovšem mohou nakazit tasemnicí také, ačkoli blechy nepojídají. Blechy jsou tak malé, že je pes může zavléci na vaše ruce, talíř nebo do jídla, a tak můžete i vy spolknout blechu, která přenáší vajíčka tasemnice. Přestože tasemnice není pro život psa nebezpečná (symbiotický cizopasník), u lidí může způsobit velmi vážné onemocnění jater. Kolem 50 % lidí je napadeno tasemnicí Echinococcus multiocularis, měchožilem, který způsobuje alveolární hydatis a smrt.

Vlasovci

Dirofilaria immitis (Vlasovec psí) je tenký, až 30 cm dlouhý červ, který žije v srdci psa a ve velkých cévách kolem. Psi mohou v srdci mít až 200 těchto červů. Příznaky jejich napadení jsou ztráta energie, chuti k jídlu, kašel, chudokrevnost a nafouklé břicho. Vlasovce přenášejí komáři, kteří nasají krev na nakaženém psu a spolu s ní i larvy. Larvy zvané mikrofilárie se pak vyvíjejí v těle komára a při nejbližším sání dospělé larvy vnikají do těla dalšího psa. Vývoj v těle komára trvá 2-3 týdny. Psi by měli být proti vlasovcům očkováni nejprve v šesti týdnech a pak každých šest měsíců. Krevní rozbor nemusí prokázat, že je pes vlasovci nakažen. Je to však velmi nebezpečná choroba. Ačkoli vlasovci působí problémy psům v Americe, Austrálii, Asii a jižních teplých zemích Evropy, ve Velké Británii se vlasovci neobjevují.

Převzato ze stránek Planet Rough - https://www.planetarough.wz.cz


Více zde: https://devonexe.webnode.cz/o-zdravi/vnitrni-cizopasnici/


Vnější cizopasníci

Blechy:

Asi nejznámějším a nejprotivnějším vnějším parazitem je blecha. Zbavit se blech je poměrně jednoduché, obtížnější už je jim předcházet. Úspěšné zabránění zablešení psa, nutně vyžaduje znalost životního cyklu blechy. K přemnožení blech často dochází v létě, avšak ústřední topení v domech změnilo podmínky tak, že zde blechy mohou žít po celý rok. Nejúčinnější metodou kontroly blech je dvoufázový přístup: A) zabít dospělé blechy a B) přerušit vývoj dospívající blechy. Bohužel neexistuje žádný jednoduchý přípravek, který by účinkoval ve všech stadiích životního cyklu blechy.

stádia životního cyklu
Během svého života blecha prochází čtyřmi stadii: vajíčko, larva, kukla a dospělec. Dospělost je nejočividnější a nejvíce rozčilující stadium blešího životního cyklu a proto se pozornost soustředí právě na toto období. Ve skutečnosti dospělé blechy odpovídají jen 1 % celé bleší populace a dalších 99 % existuje ve stadiích před dospělostí, tzn. vajíčka, larvy a kukly. Tato stadia jsou pouhým okem sotva viditelná.

Životný cyklus blechy
Blechy kladou vajíčka na psovi, obvykle v množství 20 - 30 ks několikrát denně. Samice dospělé blechy se musí před kladením napít krve. Když klade poprvé, vajíčka přilnou k srsti psa, protože jsou ještě vlhká. Nicméně rychle oschnou a ze psa spadnou, zvlášť když se pes hýbe nebo se podrbe. Většina vajíček vypadne na oblíbeném místě psa (pelíšek) nebo na místě, kde tráví nejvíce času (kotec). Jakmile vajíčka ze psa spadnou na koberec nebo nábytek, během jednoho dne se z nich začnou líhnout larvy. Larvy nejsou příliš pohyblivé, a tak se po dobu líhnutí pohnou jen o několik centimetrů. Nicméně mají sklon stahovat se ze světla a silného provozu - pod nábytkem, pod prahy a za dveřmi jsou obvyklá místa, kde můžete najít kvanta larev blech. Larvy se živí mrtvým organickým materiálem včetně trusu dospělých blech, dokud nejsou schopné. V období sedmi dnů se larva promění v kuklu. V kukle blecha prodělá změnu z larvy na dospělou blechu. To může trvat krátce jen několik dnů, ale dospělé blechy mohou zůstat ve stádiu kukly a čekat na vylíhnutí téměř dva roky. Kuklám dá podnět k líhnutí určité fyzické nutkání - začnou se líhnout, když cítí teplo z živočicha nebo zvýšení množství kysličníku uhličitého a chvění - oznamující, že na dosah je vhodný hostitel. Jakmile se vylíhne, dospělá blecha se musí během několika dní začít živit. Když si najde hostitele, dobrovolně jej neopustí. Vypuzena bude jen česáním nebo drbáním. Dospělá blecha vytrvá na hostiteli po celý svůj život bez potřeby se stěhovat.

Odblešování prostředí a psa
Při odblešování musí být na blechy proveden již zmíněný dvoufázový útok:
A) Nejprve je nutné očistit prostředí:
to znamená koberce a nábytek, zvláště lože psa a místa pod nábytkem. Byt by měl být ošetřen přípravkem ve spreji obsahujícím regulátor růstu hmyzu a insekticidem zabíjejícím dospělé blechy. Většina regulátorů je účinná na vajíčka a larvy, skutečně napodobuje hormony blechám vlastní a zastavuje vajíčka a larvy ve vývoji do dospělé blechy. Běžně neexistují přípravky použitelné k útoku na blechy ve stadiu kukly, takže na nově vylíhlé blechy musíte použít insekticid, který je zabije dříve, než si najdou hostitele. Většina regulátorů je účinná po mnoho měsíců, zatímco prostředky na zabíjení dospělých blech jsou účinné jen několik dní. Je dobré nejprve vysát vše, co se chystáte nastříkat sprejem proti blechám. To podnítí co možná nejvíce kukel k přeměně v blechu. Vysavač by měl také být vystříkán přípravkem s regulátorem, aby se v něm nemohly líhnout vajíčka a larvy, které se sem dostanou.
B) Aplikace insekticidu proti dospělým blechám na psa:
Zde si tradičně můžete vybrat mezi obojkem a sprejem, ale nejnovější zlepšení zahrnují stravitelný insekticid, který zabije blechy, když se napijí krve psa. Případně existují roztoky, které se nakapou do kohoutku psa, rozetřou se skrze srst a kůži a zabíjejí dospělé blechy.

Klíšťata a roztoči:

Ačkoli dříve se nevyskytovala tak hojně jako blechy, vlivem podnebí a globálnímuoteplování, staly se klíšťata a další roztoči v posledních letech obtížným parazitem. Tito živočichové obývají téměř celý svět, zvláště tropické a mírné oblasti. Neštípou jako blechy, ale harpunují. Svá ostrá, trny pokrytá kusadle zavrtají do kůže psa a pijí krev, která je jejich jedinou potravou. Psi od nich mohou dostat lymskou borreliózu, zánět mozkových blan a různé horečky. Zatímco klíšťata žijí ve volné přírodě a jsou vázána na mezihostitele (nejčastěji malé savce nebo plazy), roztoči mohou žít, podobně jako blechy, v úkrytu štěrbin podlahy nebo trhlinách ve zdi všude tam, kde žijí psi. Boj proti nim je stejný jako proti blechám. Klíště Dermacentor variabilis (piják proměnný), patří k nejhojnějším psím klíšťatům v mnoha oblastech, zejména v horkých a vlhkých. V závislosti na klimatických podmínkách trvá vývoj tohoto klíštěte od týdne do šesti měsíců. Nemůže skákat jako blecha, ale pouze pomalu kráčet; na hostitele-psa se tedy dostane buď ze země nebo z vegetace.

Zákožky:

Zákožky způsobují podráždění kůže zvané svrab. Některé jsou přenosné, jako Cheyletiella, ušní roztoči jsou odstraňováni obvykle přípravkem Lindane, který aplikuje pouze veterinář a domácí léčbu provádíme Tresadermem. Je nezbytné zbavit psa těchto cizopasníků co nejrychleji, protože některé druhy roztočů jsou přenosné i na lidi (zvláště zákožka svrabová).

Převzato ze stránek Planet Rough - https://www.planetarough.wz.cz


Více zde: https://devonexe.webnode.cz/o-zdravi/vnejsi-cizopasnici/