KLÍŠŤATA

Klíšťata - osm otázek a odpovědí

1. Která klíšťata jsou pro mého psa nebezpečná?

Na světě existuje více než 850 druhů klíšťat. Pro psi žijící v Evropě, jsou nebezpečné následující druhy:

  • Ixodes Ricinus - klíště obecné

  • Rhipicephalus Sanguineus - hnědé klíště psí
    (výskyt: jižní Evropa; nebezpečí přenosu Babesia canis a ricketsii)

  • Dermacentor Reticulatus - piják lužní
    (vyskytuje se v lužních lesích Jižní Moravy)

  • Dermacentor Marginatus -piják stepní
    (výskyt: sušší oblasti)

  • Haemaphysalis Concinna - kliste lužníé; H. Inermis - klíště lesostepní;H. Punctata - klíště stepní
    (vyskytují v okolí řeky Moravy)

  • Argas Vulgaris - klíšťák obecný; Argas Reflexus - klíšťák holubí
    (Nejčastěji na holubech, ale napadnou i psa a člověka)

2. Kde žijí klíšťata?

Klíště obecné žije volně v lesích, parcích, vysokých loukách a na okrajích cest. Hnědé psí klíště se do střední Evropy dostalo zejména ze zemí, ve kterých se tráví dovolené a zdržuje se jak v kotcích a stájích, tak v bytech. Klíště pestré se vyskytuje spíše ve vlhkých oblastech a setkáme se s ním zejména v lužních lesích, rašeliništích a v bažinách.

3. Jak se klíšťata vyvíjejí?

Vývojová stádia klíštěte lze rozdělit na čtyři stadia: vajíčko -- larva -- nympha -- dospělec. Aby se larvy mohly vyvinout do dalších stadií, potřebuje klíště krevní výživu od svého hostitele. Hostiteli pro klíšťata jsou savci (zvířata i lidé) a také tažní ptáci. Rhipicephalus Sanguineus napadá především psy.
Celkový vývoj může být ukončen během několika měsíců, ale může trvat i roky. Vše závisí na podmínkách hostitele, teplotě prostředí a vlhkosti vzduchu. Ideální teplotní prostředí pro klíště obecné je mezi 14´C a 23´C, ideální vlhkost vzduchu leží mezi 80% a 85%. Klíšťata začínají být aktivní již při teplotě půdy 5´C - 7´C a vlhkosti vzduchu nad 80%. Ve střední Evropě se s klíšťaty - v závislosti na hostitelích - lze setkat od března do října, nejčastěji se však vyskytují v období od května do července a od září do října. V jihoevropských a severoevropských zemích je hlavní klíštěcí sezona od listopadu do ledna, resp. do června do září. 

4. Proč jsou klíšťata nebezpečná?

Klíšťata jsou přenašeči nebezpečných onemocnění. Některá onemocnění, která se vyskytovala pouze v teplejších zemích, se nyní rozšiřují i do středoevropských zemí - což je podmíněno častějším cestováním se psy a z toho vycházející zavlečení jiných druhů klíšťat, jako např. hnědé klíště psí.

5. Jak se jmenují onemocnění, která mohou klíšťata způsobit?

Mezi nejdůležitější nemoci, které může klíště na psa přenést, patří Borreliosa (Lymská nemoc), Babesiosa (Piroplasmosa), Ehrlichiosa (Riktesiosa) a Meningoková Encefalitida.

  • Jak poznám Borreliosu?
    Borrelie jsou bakterie, které přenáší klíště obecné. Onemocnění provází horečka, ztráta chuti k jídlu a malátnost. Může vést i k zánětu kloubů a v pokročilejších stadiích i k poškození orgánů.

  • Jak poznám Piroplasmosu?
    Babesie jsou prvoci, které přenáší hnědé klíště psí a klíště pestré. Napadají a ničí červené krvinky. Proto je při Babesiose jako nejčastější symptom zjištěna chudokrevnost. Dalšími symptomy mohou být vysoké horečky, červená nebo zelenavá moč, či žloutenka.

  • Jak rozpoznám Riktesiosu?
    Riktesie jsou bacily, které žijí v tzv. monocytech. Jsou přenášeny hnědým klíštětem psím, ale i ostatními příbuznými druhy klíštěte obecného. Příznaky akutního onemocnění u zvířat jsou vysoká horečka, apatie, nechutenství, zduření lymfatických uzlin a krvácení; chronické onemocnění doprovází hubnutí a větší sklony ke krvácení.

  • A jak rozpoznám meningokovou encefalitidu?
    Viry meningokové nákazy jsou přenášeny klíštětem obecným. Symptomy nebývají často jednoznačné. Apatie, horečka a poruchy v pohyblivosti mohou být varováním, v pozdějším průběhu také poruchy v ohybačích krku.

Výše uvedené nemoci jsou jen výtahem z těch nejčastějších onemocnění, která mohou být přenesena klíštětem. Výskyt těchto onemocnění je závislé na rozšíření jednotlivých druhů klíšťata: určitá onemocnění se vyskytují pouze v jistých oblastech (říkáme jim "endemické oblasti"). Tyto regiony se však neustále rozšiřují, jsou podmíněny rovněž velkou cestovatelskou oblibou, klimatickými změnami a přenesení psy, kteří se vyskytovali v prázdninových střediscích.

6. Co mohu dělat, mám-li podezření, že můj pes je nakažen některou touto chorobou?

Vyhledejte veterináře! Ten provede potřebná vyšetření a vybere odpovídající léčbu.

7. Dají se tyto choroby léčit?

Ano, ovšem ošetřování a léčení každé nemoci, kterou přeneslo klíště, je většinou velice nákladné a může být velice zdlouhavé.

8. Je možná ochrana proti těmto chorobám?

Ano, je. Nejlepší je prohlížet pravidelně svého psa po každé procházce, zda nemá klíště. Pokud nějaké naleznete, vykruťte jej (nejlépe s nějakým "krokodýlkem" na klíšťata). Oproti všeobecně rozšířenému názoru, nemají klíšťata žádné závity, proto je jedno, v jakém směru klíště vykrucujete. Psy, kteří jsou silně zamořeni klíšťaty, je možné vykoupat ve speciálním šamponu.

Pamatujte: I když je klíště již přisáté, nemuselo ještě nutně přenést nějakou chorobu - neboť to může trvat i několik dní, než se zárodky / bacily dostanou do krevního oběhu vašeho psa. Tedy, čím dříve je klíště odstraněno, tím lépe!

Existuje očkovací látka proti Borreliose. Avšak tato nechrání proti ostatním chorobám, které mohou klíšťata přenášet. A tak je zde ten nejjednodušší druh prevence, jak chránit samotného psa před klíšťaty: spreje, šampony, spot-ony nebo speciální obojky. Tyto prostředky jsou rozdílné délky doby použitelnosti; obojky přitom poskytují nejdelší ochranu.

Zdroj: InterVet Deutschland, GmbH, 2003

Převzato ze stránek Planet Rouhg - https://www.planetarough.wz.cz


Více zde: https://devonexe.webnode.cz/o-zdravi/klistata/